Jak vybrat muškařský naviják

Navijáky, které se používají při muškaření, vycházejí z původního jednoduchého bubínkového navijáku, doznaly ale mnoho změn v technických detailech i použitém materiálu, navíc některé modely jsou řešeny velmi nezvyklým způsobem. Opět tady platí, že naviják je pouhým zásobníkem šňůry pouze do okamžiku, než od něj potřebujeme něco dalšího. Při souboji s větší rybou je totiž právě citlivá brzda muškařského navijáku nenahraditelným pomocníkem. Muškařské navijáky lze rozdělit do několika různých kategorií podle tvaru a šířky cívky, podle kapacity a v neposlední řadě se objevily i navijáky, jejichž řešení se od běžného typu výrazně odlišuje.

Úzká nebo široká cívka?

Původně byly klasické muškařské navijáky vyráběny s úzkou, poměrně velkou cívkou, čímž bylo dosaženo poměrně rychlého navíjení i bez jakéhokoli zpřevodování. Muškařská šňůra je totiž na rozdíl od vlasce a běžných "pletenek" poměrně silná, byť měří zpravidla od 27 do 32 metrů. Slouží totiž svou hmotností k nahazování, váha mušek je prakticky zanedbatelná a tím pádem je jejich dopravení na požadované místo řešeno právě tímto způsobem. Ovšem u navijáku s úzkou cívkou má její střed velice malý průměr, takže už v polovině šňůry bývá znát nežádoucí tvarová paměť, která se projeví i u těch nejkvalitnějších šňůr. Z toho důvodu se začaly používat navijáky s cívkou, která má i středovou část o značně větším průměru a dostatek místa pro uložení šňůry je získán rozšířením cívky na dvojnásobek nebo trojnásobek dříve používané šířky. Tyto navijáky dostaly (právě podle široké cívky s větším průměrem středu) označení LA podle anglického označení "Large Arbor". Umožňují dostatečně rychlé navíjení i v případě, že je většina šňůry venku z navijáku a především snižují tvarovou paměť. Pod šňůru se ještě používá připojený podkladový materiál (pletená šňůra o menším průměru nebo vlasec), na který dojde v případě, že svádíme souboj s opravdu velkou a bojovnou rybou, při němž by běžná délka muškařské šňůry nestačila. Cívku je možné většinou vyměnit velmi snadno po stisku tlačítka nebo malé páčky na jejím středu, u některých navijáků je uchycena šroubem s krytkou. Rychlá výměna cívky je pro muškaře často potřebná, když totiž mění styl lovu, potřebuje občas vyměnit i šňůru. Ty se vyrábějí jako plovoucí, intermediální, potápivé nebo různě kombinované. U oboustranně ujímaných šňůr (DT) lze po opotřebení jednoho konce jednoduše šňůru obrátit a slouží dalších několik sezón, i v tom případě oceníme minimální tvarovou paměť, způsobenou dlouhodobým uložením v závitech na cívce. Protože cívka k muškařskému navijáku je značně levnější než celý naviják, je dostupnost náhradních cívek při výběru jedním z důležitých faktorů, na které bychom měli včas myslet. Zajímavým řešením jsou i muškařské navijáky s kazetovými vložkami, což jsou vlastně plastové cívky (cartridge), které můžeme snadno vyměnit. Mnohdy jsou dodávány přímo s navijákem a umožní nám tak nosit s sebou k vodě několik šňůr v kapsách muškařské vesty. Cívky mají většinou na obou stranách otvory, které slouží k větrání šňůry a současně pomáhají snížit celkovou hmotnost navijáku.

Rozdělení podle AFTMA

Muškařské navijáky se rozdělují i podle kapacity, která je značena kategorií AFTMA (viz povídání o muškařských prutech) a udává, jaká šňůra se do navijáku vejde. Tento údaj je ale u mnoha výrobců spíš orientační, raději si tedy ponechme určitou rezervu, pokud nemáme možnost si navinutí šňůry a podkladového materiálu vyzkoušet. Plovoucí šňůry (lehčí než voda, protože jejich plášť obsahuje drobné bublinky vzduchu) jsou ve stejné kategorii AFTMA pochopitelně silnější než šňůry potápivé (těžší než voda, u nich je plášť zhotoven z těžšího materiálu nebo dokonce obsahuje jemný kovový prach), s tím musíme počítat i při navíjení podkladového materiálu. Pokud bude mít naviják o jednu třídu AGTMA víc, než je tomu u prutu, není to rozhodně na závadu, do příliš malého navijáku bychom ale vhodnou šňůru prostě nedostali. Ovšem zbytečně velký naviják by také nebyl správnou volnou, především kvůli zbytečně vyšší hmotnosti...

Velmi důležitá je i hmotnost

Hmotnost muškařského navijáku je velice důležitá, vždyť právě muškařský prut s navijákem držíme vlastně po celou dobu lovu v ruce a úchop nemůžeme nijak výrazněji změnit, rukojeť muškařského prutu je totiž poměrně krátká a je umístěna nad navijákem. Prut i s navijákem a šňůrou (lehce povytaženou z oček) by měl mít správně těžiště kousek před rukojetí, tak nebude zápěstí ani předloktí muškaře nijak zbytečně namáháno. Příliš lehký naviják nevyváží při odhozené šňůry dostatečně prut a ten "padá na špičku), naviják o zbytečně vysoké hmotnosti naopak svádí podvědomě k uchopení až u nožky navijáku, což je také nepohodlné.

Brzda musí být citlivá a spolehlivá

Na brzdu se u navijáku spoléháme především při zdolávání větších ryb, kdy vedení souboje "z ruky" pouhým tahem za šňůru by mohlo vést k nedostatečně citlivému povolování právě v těch nejkritičtějších okamžicích, zvolme si tedy naviják s opravdu jemně a citlivě nastavitelnou brzdou, ať už je princip řešení jakýkoli. Brzda by měla být snadno přístupná kdykoli, její odpor v průběhu zdolávání většinou několikrát korigujeme. Nejobvyklejším řešením je otočné kolečko na zadní straně navijáku nebo šroubek s velkou hlavičkou a ozubeným okrajem na okraji klece navijáku. Správně navržená a propracovaná brzda nesmí změnit svůj odpor ani při namočení, působí vždy jen při odvíjení šňůry.

Speciální muškařské navijáky mají své opodstatnění

Pro lov s oboručními muškařkými pruty se používají větší navijáky klasického typu, opět s dokonale funkční brzdou. Někdy se můžeme setkat i s muškařskými navijáky, zpřevodovanými "do rychla", jsou ale zpravidla o něco těžší, než klasické řešení. Z důvodu vysoké hmotnosti se k moderním grafitovým ani štípaným prutům moc nehodí ani automatické muškařské navijáky, u nichž se vytahováním šňůry napínalo ocelové pero, které po uvolnění páčkou šňůru stahovalo zpět do navijáku. Z důvodu zbytečné komplikovanosti a nadměrné hmotnosti zmizely z nabídky výrobců i elektrické muškařské navijáky, poháněné bateriemi. V poslední době se ale do středu zájmu mnoha muškařů dostávají poloautomatické muškařské navijáky, u nichž je navíjení prováděno opakovanými stisky dlouhé páčky na přední straně navijáku.